Vítejte na našem webu!

Vážení čtenáři, v červenci 1943 přinesl nacistický okupační týdeník ''DEUTSCHE Ukraine Zeitung'', vycházející v Lucku na ukrajinské Volyni, tuto zprávu:  '"Při vyčisťovacích operacích bylo v Malíně zlikvidováno přes pět set banditů. Zvlášť se vyznamenal Obergefreiter Ziennert, který byl za statečnost vyznamenán Železným křížem''.

 Jaká byla skutečnost?

374 nevinných, mírumilovných občanů české národnosti: čtyřčlenná rodina židovského lékaře, 26 Poláků, 132 Ukrajinců, od starců nad hrobem až po kojence. To byli ti zlikvidovaní "bandité"...

 

Poslušnost byla vynucená výhrůžkou: Pokud někdo uteče, bude zastřeleno 50 žen a 50 dětí! Pod touto tíhou  plnili  pokyny vojáků, dělali to, co jim nařídili. Ukrajinec Anatol Genadijev Ruliško při nucení, aby vstoupil do církve, vytrhl zbraň jednomu vojákovi a začal střílet. Byl zastřelen a pohřben. Vedle společného hrobu má hrob samostatný.

 

Malín  - likvidace svědků
Kdo nemohl odejít, byl na  místě zastřelen. Evgen Místek - 6 roků tělesně postižený, zastřelen na schodech rodného domu. Antonie Cibulková - 78 roků, nebyla schopna pohybu, byla probodena bodákem na lavici, na které seděla v kuchyni. Antinie Žroutová - zavřena do hořícího chléva.

Každá vypálená obec má protokol, jen  Český Malín má kroniku a to zásluhou J.A.Martinovského. Č.Malín má štěstí, další vypálené a vyvražděné obce to štěstí nemají. Již dnes upadly v zapomenutí. Po skoro 70 letech se nám dostaly do rukou výpovědi očitých svědků a mohu je zveřejnit. Vyšetřování bylo prováděno ve dnech 28.2.1944  prokuraturou rajonu Ostrožec, zůstaly uložené v archivu na Ukrajině. Vyšetřování nařízené gen. Svobodou prováděl štábní kapitán Procházka 3. - 4.4.1944. Kde jsou zápisy, toť otázka. František Pexa vydal brožurku "NEZAPOMEŇTE POMSTÍT", kde jsou výpovědi přeživších lidí. Tato brožurka se dostala do antikvariátu u Karlova mostu, ale nedostala se k přeživším do Nového Malína. Cesta této brožurky je stejně zajímavá jako vyšetřování skončil v archivu v Moskvě. Díky americkému studentovi se dostala do Prahy, aby po 70 letech mohla být publikována na webových stránkach. Tento dokument je rovněž uložen ve vojenském archivu. 

 Č.Malín lividace svědku někteří se znali s lidmi od policie, kteří nakládala potraviny na vozy,  14 ruským  zajatcům, byla provedena kontrola dokladů a nikdo je nezastřelil, mohli opustit prostor kontroly. Na rozdíl od žen, dětí a starců, ti byli střeženi nabitými zbraněmi. Jediný občan Českého Malína byl po kontrole dokladů propuštěn, a to jednonohý invalida Antonín Žrout.

Z výpovědí J.A.Martinovského: 1.3.1944 vyslýchal gardový kapitán justice Rusov. Nákladní auta, na zadním čele každého auta a oddílu jméno velitele kapitán Chodortman. Znak jelen ve skokú (podobný jelen by na autech vroce 1990 v Doupově).U nás v Ostrožeckám okrese byl zvláštní důstojník FOGEL  Fridrich ze Sasska  obec Plovast okres Bonn 41 pod Rynem. V den pohromy ho nikdo neviděl, ale potvrzuje, že se to tím že v 

Horodníci řídil celou akci vraždění. Další Gebs, komisař z Lucka. Podařilo se sehnat fotografii velitele kárného oddílu. Němci si udělali fotografie v Č.Malíně po masakru. Fotky velitelů byly odstraněné z protokolu, fotky spálenišťbyly pořízené učitelem Jindřichem Cimalou 3 dny po vraždění.

J.A.Martinovský zápis ze dne 28.3.1944. Odhaduje se, že přijelo na 1500 vojáků. Mezi nimi byli vojáci, kteří mluvili dobře polsky, jeden mluvil česky, jiní rusky a ukrajinsky, jiní byli Poláci v civilu se zbraní. Německá výprava přijela z městečka Olika, kde byla ubytovaná. Na automobilech byl vyobrazen běžící jelen, někteří Němci měli odznaky "SS". Pozdější informace 10 aut přijelo z Lucka. Přijeli s nimi i četníci Málek. Německý voják Martín Levandovský. Vynášení majetku a jeho loupení někteří členové ochranné policie (Schutzpolizei) z Oliky byli to: Jan Zkořepa, Wladislav nebo Antonín Cmilowski, Josef Sosnowski, všichni z obce Neratovka Ostrožecký rajon.

Výpověď Vladimíra Řepíka ml.: Byl jsem mezi 26 vybranými lidmi určených pro odvoz naložených vozu do Oliky. Na kozlíku se mnou seděl  voják. Já  jsem musel ze dvoru vyhánět prasata, voják je střílel. Zastřelená prasata jsem musel vyvrhout, střeva aby nedošlo k znehodnocení masa, a naložit na vůz.

Na rybníce voják střílel husy a kachny, na jeho rozkaz jsem musel do vody a postřílenou drůbež naložit na vůz. Na naloženém voze seděl voják a měl namířený automat na kočího. Přijeli jsme do Oliky, vozy s potravinami jsme předali a ráno jsem si měl přijít pro doklady, ve stodole jsem se schoval do plev a kolem půlnoci jsme utekli.

 

Malín byl vyvražděn a bestiáně upálené  zaživa  ženy, starci a děti. Vykradené potraviny a postřílená zvířata, bylo nutno okamžitě zpracovat. Teplota  v červenci vyžaduje takto usmrcená  prasata a drůbež okamžitě zpracovat. Teorie, že Němci kradli  pro sebe, není pravdivá. Vojáci nebyli jenom Němci,  jejich pomocníci byli i jiných národností v Olice není železnice. Část vojáků odjela do Lucka uvádí se, že na 10 autech, další odjížděli cestou na Pijaň. Další skupina do Oliky.

Je otázkou, pro koho se vlastně loupilo v Malíně. Vladimír Zajíc přijel do Zámku v Olice, za vozem měl uvázané 3 krávy, o ty se ženy v zámku popraly. Závěr z celé vražedné akce je: do Oliky přivezené 3 krávy, asi 6 vozů potravin, 100 hlavé stádo hnaného dobytka do Oliky nedošlo a rozběhlo se po kraji. Jedna skupina vojáků vraždila a druhá loupila potraviny.

Němci měli likvidaci banditů, běženci potraviny, za tento ubohý lup zaplatilo 600 lidí životem.  

 

Protokol vypovědí ze dne 28.2.1944 Václav Uhlíř  (živý mezi mrtvými)

Po příchodu do Malína nás rozdělili, podle národností spočítali, velitel se zeptal na počet obyvatel starosty a tajemníka. Velitel zjišťoval, kde jsou chybějící lidé. Dostal odpověď, že odjeli do Lucka a odešli na pole. Zavolal písaře, ten zapsal počet přítomných, v té době se jednalo o civilní zajatce.

Písař odešel. To je jediný dokument, který muže být založený v archivu kolik bylo zlikvidováno banditů.  Ženy, starci a děti odvedené asi 300 m do zahrady, muži rozdělení podle národnosti: Češi, Ukrajinci, Poláci a Uzbeci zvlášť(název uzbeci byl v žité jméno pro ostatní zajatci uznávali uzbeka za velite)   Ostatní skupiny byli střežené jen uzbeci po kontrole dokladu byli volní. Ze skupiny čechů vybráno asi 16 mladých chlapců na hnání dobytka asi 26 mužů jako kočí na odvoz potravin a majetků již  naloženého. Obě skupiny odvedené do Č.Malína, tam už  policie v civilu ale ozbrojená nakládala na vozy sádlo, mouku.

 Ženy bez dokumentu odvedené do Č.Malína . Nás všechny muže nahnali do školy a kostela. Většina Čechů byla ve škole - asi 80 osob. Mezi účastníky ve škole byla nemocná Věra Heliksová, kterou nesl na rukou její manžel Vladimír, vojáci mu uvolňovali cestu. Byl mezi námi i 4letý chlapec Pelíšek Stanislav, syn Pelíška Vladimíra. Do chodby začali vojáci nosit hodně slámy. Do školy se dostavili dva vyšší důstojníci, nás přehlédli, nic neřekli a odešli. Po jejich odchodu vojáci začali házet granáty a z kulometu a automatu střílet do školy. Vojáci školu zapálili, hrozný křik, mnozí byli ještě naživu. Já spolu s asi 20 lehce raněnými a zdravými jsme vyskočili z okna, vojáci po nás stříleli z automatu. Měl jsem 4násobný průstřel nohy, upadl jsem na hrbolek, ležel a nedýchal. Tak jsem se uchránil před smrtí. Vojáci mě viděli celého od krve a usoudili, že jsem mrtvý, sténající raněné stříleli. (Tam bylo slyšet směsici řečí.) Ostatní ženy, starce a děti odvedli do stodoly hospodáře Voroboj a kulný Pavla Velikého, upáleni zaživa jako v Č.Malíně. Do protokolu předané fotografie církve, školy a mrtvých u školy. (Nejsou  foto stodoly Vorobojova a Pavla Velikého.) Vyšetřování prováděl gardový kapitán justice Fusov.  

 

Protokol výslech 28.2.1944. Zdravotní sestra jménem Trichleb Olga Mikolájevna. Nemocnice Kol.Malin (jméno Českého Malína).

Vyšetřovatel gardový kapitan justice Rusov.

Po studijích felčarské školy jsem byla přidělená do malínské nemocnice. V době Německé okupace jsme tajně léčili Sovětské vojáky. V nemocnici pracoval jako vedoucí  lékař Dr.Gros Otto se svojí ženou také lékařkou Gross Sofia. Byli uznávaní odborníci a do nemocnice jezdili nemocní z Lucka, Oliky, Dubna a okolních obcí. Nemocnice byla vždy plně obsazená. Dne 13.7.1943 nastoupilo do nemocnice 16 nemocných žen, dětí a starců z okolních obcí. Ještě před zahájením vtrhla do nemocnice skupina německých vojáků. Všichni byli vyzbrojeni automaty, za opaskem granáty. V nemocnici se ptali, kdo je tady ukazali na dva muže Ukrajince (nemocné) zakřičeli bandité a vzali je sebou. U nás se léčil sovětský důstojník nadp. Ladrogin Sergej, obyvatel Leningradu vykřikli komunist, a vzali ho sebou. Z bytu sebrali našeho lékaře Gosse Otto, jeho manželku Sofii syna a dceru Margaretu. Omelčuka Afanase a jeho manželku Jelenu.Všech nemocní co natupovali do nemocníce upálili v Uhliřově stodole.Když jsem to viděla, ukryli jsme se ve sklepě. Ze sklepa jsem slyšela, jak Němci chodí po nemocnici a něco hledají. Jeden sešel do sklepa, vzal z police smetanu a odešel. Přišel druhý dolu rozsvítil zápalkou a viděl nás všichní jsme polekali a začali Němce prosit, aby nás nezabíjel. Nic neřekl, vyběhl ven a do otevřených dveří vhodil granát. Ve sklepě všichni umlkli, po vybuchu ganátu, sklep plný kouře, nedalo se dýchat, mlčeli jsme, abychom se neprozradili. Od vybuchu granátu byla těžce zraněná Ananosík Olimpia z Oliky, zemřela po zranění. Byl zraněn ruský válečný zajatec, který se léčil Leonid Lencev, byla zraněná zdravotní sestra Pivijenko Anastázie, ostatní nemocní zůstali naživu. Ke konci hrozného dne vojáci odešli. Nejsou známa jména lidí, kteří nastupovali do nemocnice, není znám přesný počet upálených ve stodole Bedřich Činky. Nejsou známá jména lidí, kteří se zachránili ve sklepě. Ví se, že Bohumil Filipek z Novin Českých, který se léčil v nemocnici, zdravotní sestry a ruský zajatec.

 

    

 

Polští historici  zjišťují hlavně to, že v Malíně nebyli Poláci, nezjišťují to, že hlad zabíjí. Lvice zabíjí, aby nakrmila lvíčata. Co má dělat otec, kterému umírá dítě hlady? Kdo přežil tu strašnou dobu na Volyni měl štěstí a lidé dnešní doby nemohou pochopit skutečné události.

Ten, kdo byl v Č.Malíně a kdo vraždil, jsou dva pojmy, použiji slova J.A.Martinovského: "V Malíně vraždili odpadlíci národů, ať mluvili německy, polsky, rusky a dokonce česky."

 

Čeští historici: Č.Malín je umístěn na jiné světové straně, než je zajímavé celých 70 roků. Vojenští historici mají uložené dokumenty, které nemají byt zveřejněné. Zákony ČSR platí pouze pro území v ČSR, Č. Malín není na tomto území, ani sirotci a polosirotci nejsou  uznaní jako  váleční sirotci dle platných zákonů.  Civilní historici mají dokumenty pouze z kroniky J.A.Martinovského.   

Kladu si otázku: Jsou Volyňští Češi jiná skupina Čechů? Asi ano. Dobrovolně vstupovali do armády, aby šli osvobodit zem svých předků, kterou nikdy neviděli. Volyňští Češi jsou národnostní menšinou, která se zasloužila o osvobození ČSR, přišli ale z jiné světové strany, o které se nemluví.

 

      

 

 

   

Upozornění návštěvníkům

Úvodní stránka Vaší webové prezentace funguje podobně jako výkladní skříň obchodu. Je to místo vhodné k prezentaci aktuálních novinek, slev nebo akcí, které pořádáte.

Štítky

Nebyly nalezeny žádné štítky.

Novinky

19.06.2014 11:38
Informujte Vaše návštěvníky co možná nejčastěji o novinkách a akcích na Vašem webu. Aby se...
19.06.2014 11:37
Dnes byla spuštěna naše nová webová prezentace. V tomto článku popište, proč jste spustili novou...

Kontakt

ceskymalinpoletech jrepik@seznam.cz